Spletitost vztahů jednotlivých subjektů konsorcia Frank Bold je pro lidi zvenku téměř neuchopitelná. Jisté je, že členem výboru spolku Frank Bodl Society je právník Martin Fadrný (pracuje v rámci Frank Bold Advokáti, kde má na starost obchodní rozvoj), donedávna býval členem výboru i Pavel Franc. Vedle spolku Frank Bodl existuje společnost Frank Bold Advokáti, jejímiž jednateli jsou mj. Pavel Franc a Jiří Nezhyba. Dále je třeba zmínit Frank Bodl Advisory, kde je jednatelem opět Pavel Franc. Pavel Franc, Martin Fadrný a Jiří Nezhyba spolu pracovali již v předchůdci celého konsorcia Frank Bold – Ekologickém právním servisu. Smlouvu o spolupráci na projektu gigafactory v Dolní Lutyni podepsal za Frank Bold Society Martin […]
Médii proběhla zpráva, že několik ekologických spolků v čele s Frank Bold Society uzavřelo smlouvu s Ministerstvem průmyslu a obchodu, CzechInvestem a dalšími subjekty o podmínkách realizace Strategického podnikatelského parku u obce Dolní Lutyně v Moravskoslezském kraji. Ten jako projekt „s vysokou přidanou hodnotou“ posvětila nedávno vláda. Za oběť obřímu záměru padne zemědělská půda a příroda, mj. ptačí oblast „Heřmanský stav – Odra – Poolší“.
Na stránkách ministerstva pro místní rozvoj najdete metodiku věnovanou umisťování větrných a jiných elektráren na území obcí po novele energetického a stavebního zákona. Vzhledem k tomu, že je mnoho obcí vystrašených představou, že jim za humny vyroste nechtěná farma větrníků, je dobré říci, že metodika potvrzuje, že jsou zde určité možnosti, jak tomu zabránit přes evidentní snahu vlády obejít samosprávy a vnutit jim něco, co třeba ani nechtějí a co je bude obtěžovat, rušit a komplikovat jim život.
Před týdnem jsme psali článek o tom, že není pravdou, že by obce po novele stavebního a energetického zákona neměly prakticky žádné možnosti, jak zabránit nežádoucí výstavbě větrných elektráren. Kupříkladu Hospodářské noviny mj. uváděly: „Novela energetického zákona označovaná jako lex OZE I zařadila větrné, ale i fotovoltaické elektrárny s výkonem nad jeden megawatt mezi veřejnou technickou infrastrukturu. Investoři při jejich stavbě už tedy nemusí žádat o změnu územního plánu, pokud je umístí v nezastavěném území obce. „Nutnost pořizování změny územního plánu v tomto případě odpadá,“ potvrzuje Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti. Výstavbu obnovitelných zdrojů v Česku by to tak podle něj mohlo usnadnit. „Zmenšuje se tím do […]
Od konce ledna 2023 je účinný zákon č. 19/2023 Sb., kterým se mimo jiné změnil stavební zákon. Snahou novelizace je znemožnit obcím a jejich občanům bránit se proti nechtěným a mnohdy mimořádně problematickým větrníkům a rozhodovat o tom, jak dobře a kvalitně se bude v místě žít. Doteď totiž obce skrze územní plány měly možnost rozhodovat o tom, kde budou či nebudou větrné elektrárny stát, dnes jim hrozí, že o tuto možnost a „právo veta“ přijdou.