Než nabyl účinnosti nový stavební zákon, používaly se jako právní základ pro jednání s investory tzv. zásady či metodiky. Řada obcí a měst tak disponuje přebujelým textem plným nadbytečných klauzulí, který po nabytí účinnosti nového stavebního zákona přináší více potíží než užitku. Zásady totiž nejsou schopny zachytit variabilitu situací, které vytváří „stavební život“, vytváří překážky pro jednání a stejně nejsou schopny nahradit dobře sepsanou smlouvu.
Úvod Dobré Bydlo (dále jen „Obec“) se nachází v okrese Brno – venkov, asi 30 km severozápadně od Brna. Obec má téměř 700 obyvatel a vzhledem k její poloze a dobré dopravní dostupnosti je o možnost bydlení ve Obci značný zájem. Obec je povinna pečovat o trvale udržitelný rozvoj svého území a musí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích chránit zájmy své a svých obyvatel a vedle toho dbát i na veřejný zájem. V rámci této své činnost Obce směřuje k zajištění veřejně prospěšných cílů, ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel, taktéž klade důraz na zvyšování kvality života občanů a zajišťování jejich potřeb – bydlení, dopravy, vzdělávání, sportu a kultury. rozvoj výstavby […]
Jedna vlastnice zjistila, až když řešila územní plán, že její pozemky jsou zahrnuty v biokoridoru, což mělo neblahé dopady na hodnotu nemovitostí. Problém byl ovšem v tom, že pozemky do biokoridoru zahrnovaly už zásady územního rozvoje, které jsou pro územní plány závazné. Protože se domnívala, že vymezení biokoridoru právě na jejích pozemcích není v zásadách odůvodněno, pokusila se obrátit na soud, bohužel ale neuspěla (jeden z problémů spočíval i v tom, že vlastnice se o zásady včas nezajímala a v průběhu jejich pořizování byla pasivní, což znamená, že soud vůbec neřešil přiměřenost zvoleného řešení, ale jen jeho zákonnost. Z toho plyne základní ponaučení – jestli chcete skutečně bránit svá práva, zajímejte se, dokud to jde.
Krajský soud v Praze rozhodoval o dalším územním plánu. Jeho rozsudek je extrémně obsáhlý, díky čemuž se v něm dá najít několik neotřelých závěrů, které čtenářům našich článků o judikatuře v územním plánování s radostí zprostředkováváme.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti nespokojených vlastníků proti rozsudku Krajského soudu v Brně. Šlo o přiměřenost zásahu do vlastnického práva vymezením koridoru přeložky silnice s možností vyvlastnění (šlo zejména o to, jestli neexistuje jiná varianta vedené přeložky). Pojďme se podívat na argumentaci soudců. Předesíláme, že vlastníkům nevyhověli.
Nejvyšší správní soud se dnes vyjadřoval k otázce, zda lze návrh na tzv. abstraktní přezkum opatření obecné povahy (územního plánu) spojit s návrhem na tzv. incidenční přezkum jiného opatření obecné povahy (zásad územního rozvoje). Nebylo to ale poprvé, kdy něco takového řešil. Jak shrnul svoji dosavadní judikaturu?
Otázka: Je možné konat referendum o krajských zásadách územního rozvoje?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti, která se týkala Aktualizace č. 1 zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Ta mj. vymezila nové rozsáhlé plochy nadmístního významu POP10 „Opatření na hlavních brněnských tocích“ jako veřejně prospěšné opatření a současně jako veřejně prospěšnou stavbu.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavou kauzu, která se týkala větrných elektráren. Aktualizací Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje došlo ke změně textu, kdy byla vypuštěna podmínka, že pro situování větrných elektráren v krajině jsou závazné regulativy Územní studie na umísťování větrných elektráren na území Olomouckého kraje. Aktualizací č. 2a byla také nově vytvořena kulturní krajinná oblast KKO9 Svahy Nízkého Jeseníku, která je vymezena na katastru obce Jívová (západní část katastru) a v okolí. V důsledku existence této krajinné oblasti a Přírodního parku Údolí Bystřice, zůstala na katastru obce Jívová plocha o rozloze 1,1 km2 , kde zásady územního rozvoje nezakazují umístit větrné elektrárny.
Nejedna obec se potýká s tím, jak při územním plánování vhodně vymezit v územním plánu jednotlivé prvky územních systémů ekologické stability, aniž by nepřiměřeně zasáhla do práv vlastníků a nedočkala se tak leda zrušení části územního plánu soudem. Je to vskutku nelehký úkol a základní doporučení zní tak jako jindy: hlavně všechno pořádně a pravdivě odůvodnit. Nápomocný může být jistě i nejnovější rozsudek Nejvyššího správního soudu, který řešil územní plán obce Chocerady. V něm byla vymezena plocha lokálního biocentra a ta současně byla veřejně prospěšným opatřením. S tím nesouhlasili vlastníci předmětných pozemků, prvek ÚSES přitom na jejich pozemcích byl vymezený i podle předchozího územního plánu.