Odškodnění za očkování COVID-19: Právní manuál v otázkách a odpovědích

Nežádoucí účinky vakcín proti covidu nelze brát na lehkou váhu, ačkoliv se lidem zejména ministerstvo zdravotnictví snaží tvrdit, že tyto prakticky neexistují. Protože se ministerstvo „zuby nehty“ brání tomu, aby odškodňovalo ty, kteří po aplikaci očkovací látky vážně onemocněli, rozhodli jsme se sepsat krátký manuál o tom, jak žádat odškodnění přímo po zdravotnickém zařízení, které očkování provádělo.

O osudu nelékařské homeopatie rozhodne rozšířený senát Nejvyššího správního soudu

V uplynutých letech a měsících, jsme opakovaně přinášeli informace ohledně ukládání pokut poskytovatelům homeopatických služeb, kteří nejsou lékaři, a o výsledcích jejich řízení před správními soudy. Tento příběh zdaleka nekončí, naopak si nyní našel cestu až před rozšířený senát Nejvyšší správního soudu.

Právní rádce pro pozůstalé: Jak určit a potrestat odpovědnou osobu?

Ať už se předcházející články z této série týkaly přístupu k informacím o úmrtí blízké osoby či jejich vyhodnocení, jejich společným cílem bylo seznámení se s okolnostmi provázejícími dané úmrtí a tím i s jeho příčinami. Jsou-li příčiny smrti známy a vyplývá-li z učiněných zjištění, že ta byla způsobena či spoluzpůsobena vinou jiné osoby, je na řadě určit, kdo je za ni konkrétně odpovědný, jak docílit potrestání či jiného sankcionování viníka a jaké kroky lze vůči němu uplatnit. Odpovědi na tyto a jim podobné otázky pak poskytuje tento text.

Právní rádce pro pozůstalé: Jak posoudit a vyhodnotit okolnosti úmrtí?

V předcházejících článcích jsme se převážně věnovali možnostem přístupu k informacím týkajících se úmrtí blízkého člověka (ať již z oficiální dokumentace či ze samotného těla zemřelého). Povede-li se tyto informace úspěšně shromáždit, je čas a jejich kvalifikované vyhodnocení.

Právní rádce pro pozůstalé: Prohlídka těla zemřelého a pitva

V předcházející dvojici článků jsme obecně hovořili o možnostech přístupu k informacím týkajících se úmrtí blízkého člověka. Jedná-li se o zjištění neznámé příčiny úmrtí či na tuto příčinu navazující určení osoby za toto úmrtí odpovědné, představuje často nenahraditelný zdroj informací samotné tělo zemřelého, a tedy výstupy z jeho posmrtného zkoumání. Tento článek se tedy věnuje problematice prohlídky těla zemřelého a pitev a dále přístupu k informacím při těchto úkonech zjištěných.

Právní rádce pro pozůstalé: Na jaké informace mám nárok? 2/2

V předcházejícím článku byla představena jedna z možností přístupu k informacím o okolnostech úmrtí blízké osoby – zdravotnická dokumentace. Přestože se jedná o nejpodstatnější zdroj informací spojených se zdravotním stavem člověka, zdaleka není zdrojem jediným, a tedy jedinou cestu, jíž se dá dojít k vědomosti o příčině úmrtí a eventuálním viníkovi. O dalších variantách hovoříme níže.

Právní rádce pro pozůstalé: Na jaké informace mám nárok? 1/2

Dojde-li k tak nešťastné události, jakou je úmrtí blízkého člověka, jedny z prvních otázek, které se pozůstalým derou na mysl, bývají: „Jak k úmrtí došlo?“ a „Proč se to stalo?“. Zodpovězením těchto (a na ně navazujících) dotazů lze dosáhnout bližšího vědomí ohledně příčin smrti blízkého člověka, což s sebou pozůstalým přináší jisté vnitřní uklidnění.

Právní rádce pro pozůstalé: nový manuál k tomu, jak postupovat při úmrtí blízké osoby

Úmrtí blízké osoby patří k nejvíce stresujícím situacím v životě člověka. Zvláště v dnešní době, kdy se umírání jakoby vytěsňuje z každodenního života, kdy v médiích převládají mladí, zdraví a krásní lidé, je smrt něco, co nám může opravdu vážným způsobem z ničeho nic změnit život.

Nejvyšší správní soud k otázce poskytování homeopatických služeb ze strany „nelékaře“

Jak jsme vás již v minulosti informovali, Krajský úřad Zlínského kraje a Ministerstvo zdravotnictví ČR se rozhodli začít pokutovat poskytovatele homeopatie, kteří nejsou registrovanými poskytovateli zdravotních služeb dle zákona o zdravotních službách. Zjednodušeně řečeno se jedná o poskytovatele homeopatie, kteří nemají formální lékařské vzdělání.

Právo na lékařskou pomoc vs. právo pomoc odmítnout

Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 2078/16 ze dne 2. 1. 2017 zdůraznil povinnost všech respektovat svobodné rozhodnutí osoby odmítnout lékařskou pomoc. Toto obecné pravidlo Ústavní soud aplikoval na konkrétní případ a dospěl k závěru, že obecné soudy porušily stěžovatelovo právo vyjádřené v čl. 39 Listiny základních práv a svobod, tj. že nikdo nemůže být odsouzen za čin, který není podle zákona trestným. Tím, že nemocná odmítla nechat se léčit, byl totiž stěžovatelův čin neposkytnutí lékařské péče zbaven protiprávnosti.